muže i ženy atp.) ospravedlňuje případná možnost využívání kapacity pro pečovatelskou službu a seniory v celém regionu.
| účel: | diplomní projekt, ústav navrhování II, FA ČVUT |
| vedoucí DP: | Doc. Ing. arch. Eduard Schleger |
| oponent DP: | Akad. arch. Aleš Brotánek |
| DP ENVI 99: | v roce 99 vítězný projekt soutěže diplomních projektů, pořádané Brněnskými veletrhy a Ministerstvem životního prostředí |
Diplomní projekt řeší umístění atraktivního bydlení nejen pro seniory v rámci území Libčeveska, tvořeného jedenácti samostatnými obcemi pod správou obecního úřadu Libčeves. Celé území je v chráněné krajinné oblasti České středohoří v severním výběžku Lounského okresu. Úkolem projektu bylo vytipování vhodné lokality a zvolení optimální formy. Výsledný projekt tvoří rozvolněný komplex bydlení v obci Lahovice umístěný do původní zástavby a doplněný o nutné a vhodné služby.
Zadání úkolu vychází z širšího konceptu snahy o revitalizaci života na venkově, a to v nových, pro venkov zcela změněných podmínkách. Činnost Školy obnovy venkova a obce Libčevsi směřuje k vyhledávání škály nových nabídek obracejících se k okolním městům tak, aby docházelo k rozvíjení nových vzájemně výhodných komplementárních vztahů a hledání nové rovnováhy v nových podmínkách. Jednou z takových možností je i zadané řešení BYDLENÍ PRO SENIORY NA LIBČEVESKU.
Z urbanistického hlediska je nová zástavba směrem do návsi citlivě začleněna do původní historické struktury obce a to jak
měřítkem, tak formou. Cenné jsou sociálně ekologické souvislosti daného řešení. Jde o komplex otevřený do okolního života,
který se neseparuje do uzavřeného gheta jenom pro seniory. Právě předpokládaná možnost návštěv, komerčního ubytování,
a to krátkodobého i dlouhodobého, využití restaurace pro místní i turistickou veřejnost dává předpoklad stát se součástí
živého místního organizmu obce a příjemným bydlením, ve kterém nechybí společnost i soukromí podle svobodné volby.
Z těchto důvodů může mít pozitivní vliv na rozvoj celého regionu a to i z hlediska rozvoje pracovních příležitostí,
kterých je zde nedostatek. Poněkud bohatší vybavení v oblasti doprovodných služeb (rehabilitační lázeň, sauna zvlášť pro
muže i ženy atp.) ospravedlňuje případná možnost využívání kapacity pro pečovatelskou službu a seniory v celém regionu.
Architektonicky se komplex dělí na dvě části. Přilehlá do návsi je navržena konzervativněji v tradičních materiálech, jako je režná cihla, omítka a pálená krytina v pokorných výrazových formách, které nelze jinak vyjádřit než jako v nejlepším slova smyslu normální. Bydlení ve svahu je zajímavé spojením levné a lehké dřevěné konstrukce s extenzivní zelenou střechou. Ta má působit jako stabilizátor tepelné setrvačnosti, která obvykle těmto stavbám chybí a je jinak nepříjemná hlavně v letním období.
Dispozice v bydlení nejsou stejné a liší se v objektech A, B a C provozně, plošným standardem, mírou bezbariérovosti i typem
zástavby. To dává dobrý předpoklad k vzniku rozrůzněné skladby obyvatel s příznivými sociálními dopady.
Je zde kladen důraz na snížení provozní energetické náročnosti objektů a dořešení vhodné zeleně samostatným projektem
v rámci celého areálu. Součástí projektu je výpočet spotřeby TUV a energetických potřeb pro vytápění (podlahové) a ohřev TUV.
Na základě výpočtů a zhodnocení klimatických podmínek jsou navržena tepelná čerpadla pro spodní část lokality, kombinace solárních
kolektorů a čerpadla pro část řešeného území ve svahu.
Před zahájením prací jsem uspořádala anketu mezi místními občany a odborníky. V anketě jsem oslovila 25 lidí s těmito otázkami:
